Černolické (čertovy) skály

Cesty popsány zleva doprava, u nástupu zpravidla označeny šipkou, novější i názvem s klasifikací.

I. DVOJITÁ

1. Štekrův převis. Výstup v 1. okraji stěny. Pod přev. zářez mezi dvěma skalními deskami a jím na vrchol. - V

2. Opomenutá. Asi 4 m vpr. od předcházející cesty šikmo dopr. pod přev. stupeň (skoba). Odtud bud' vl. na balkónek a lámavou stěnkou na vrchol, nebo dopr. na hranu a po ní na vrchol. - IV.

3. Honzovy převisy. Nástup do stěnky vl. od vybíhající skalní kulisy. Poněkud vl. přes olámaný nízký převis na úzkou šikmou plošinku (v ní kruh). Odtud:

a)      Přímo přes další ostrý převis a po 1. hraně na vrchol. - IV.

b)      Dol. po strmé krátké lávce a stěnkou vpr. na vrchol. - III.

4. Velké chyty. 4 varianty výstupu po skalní kulise vy­bíhající kolmo ze stěny:

a)      JV hrana. Přímo po hraně kulisy přes převis na plo­šinu (kruh) a dále po hraně přes další převis na vrchol - VI.

b)       Normálka. Po okraji 1. strany kulisy s dobrými chyty snadno na plošinu ke kruhu, překrok do stěny vl., přes nízký přev. stupeň a stěnkou na vrchol. – III

c)       JZ koutem. Koutem vl. na plošinku a jako u b) na vrchol. - III.

d)       JV koutem. Nástup pod komínem vpr. od kulisy, po 2 m travers dol. do kouta a jím t. na plošinu. Jako u b) na vrchol. - IV.

5. Komín. Komínem vpr. od skalní kulisy v horní části kolem vklí­něného balvanu na vrchol. - II.

6. Vzdechy. Výstup stěnou vpr. od komína. Přes vytla­čující stěnku na poličku a další stěnkou ke kruhu. Odtud buď přímo podél spáry, nebo po skalách vpr. na vrchol. ­IV.

7. Traverzník. Z plošiny nad komínem vodorovným traversem po přerušovaných lištách dopr. (skoba). Z poslední lišty přímo vzhůru spár­kou, koutem a stěnkou dopr. na vrchol. - II.

8. Bříško. Ze žlabu na úpatí JV stěny do přev. spáry (sko­ba) a tou na lištu (skoba). Vodorovným traversem dopr. a přes přev. stěnku (skoba) na plošinku pod vrcholovým pře­visem. Bud' přímo přev. spárou, nebe lehčeji skalkami vpr. na vrchol. - VI

* 9. Taštička. Výstup JV hranou. Poněkud šikmo přes plochý balvan s dobrým chytem (taštička) - na hranu (2 sk, kruh). Nejprve poněkud dopr., pak přímo vzhůru pod přev. bříško. Bud' přímo přes převis, nebo vl. od něho a po hraně na vrchol. - VI

* 9.5. Brašna. Hladkou stěnkou vpravo od taštičky přes 2 nýty na vrchol - 6+

10. Schodiště. Výstup V stěnou. Z horní části žlabu spadajícího z te­rénního valu nejprve kolmější, později ustupující stěnou po stupních (spíše blíže pr. hrany) k vrcholu. - II.

II.STŘEDNÍ

Rozložitý skalní útvar vpr. od Dvojité věže. Spadá k JV širokou, hojně členitou, kolmou a místy přev. stěnou, dosa­hující výšky až přes 20 m. Touto stěnou vedou hlavní výstupy. SZ stěna s úpatím na vrcholu podélného terénního valu je níz­ká, ale kolmá.

JV STĚNA

11. Panikář. Mělkou spárou v 1. části stěny pod malý pře­vis (vpr. skoba) a přes něj do hnízda (skoba). Odtud:

a) Přímo přes přev. balvan vzpíráním na plošinku, kon­tem do zářezu a z něho na vrchol. - III.

            b) Kolem přev. balvanu dol. po římse, dále dopr. na plo­šinku nad balvanem a jako u předcházející varianty na vrchol. - III.

12. Plotny. Nástup asi 2 m od předcházející cesty pod třemi pásy hladkých šikmých ploten. Přímo přes nejnižší z nich a první převis na střední plotnu a traversem dopr. ke kruhu. Vysokým krokem na třetí plotnu (nýt), z ní do kolmé stěny a tou přes nýt pod vrcholový blok (nýt, borhák), přes který na vrchol. - V.

13. Jižní rys. Výraznou trhlinou ve středu stěny (skoba) na balkónek (kruh). Šikmo dopr. vzhůru členitou skálou ke krátkému koutu a jím na vrchol. - III,

* 14. Tři převisy. Výstup v pr. části stěny. Přes dvě la­vice pod přev. stěnkou a tou přímo vzhůru na balkónek nad prvním převisem (skoba). Odtud vl. na příkrou hladkou plot­nu a koutem vpr. kolem přev. výběžku na další balkón (2 sk). Vysokým krokem přes poslední převis, vodorovným tra­versem dopr. kolem vystupujícího kamene (tzv. Příčný kámen, za ním skoba) a kolmým koutem na vrchol ! - V.

* 15. Velký převis. Nad předskalím po pr. okraji stěny tvoří skála vysoký kout, který přechází v převis. Koutem k balkónku vystupujícímu ze stěny vpr. Přechod do stěny vl. (nýt), stále šikmo dol. vzhůru na hranu (smyčka v hodinách)a po ní k. t. (sk)až k plotně přímo nad převisem k vystupujícímu balvanu ke kruhu. Vzhůru na vrchol.- VI.

* 15.5. Destrukce. Pravou stěnou kouta přes převis (nýt) na předskalí (nýt) a stěnou přes další nýt na vrchol- 6+.

16. Hiršovka. Travers pr. částí stěny. Trhlinou Jižního rysu na první plotnu vpr., vodorovným traversem kolem hrotu k zářezu a jím na balkónek. Traversem stále dopr. pod převis (sk), kolem hrany na lávku za rohem (sk) a stěnkou na balkónek v pr. stěně kouta nad předskalím. Odtud: a) Vytlačujícím traversem dopr. za hranu do V stěnky a po skalních stupních na plošinu pod vrcholovou stěnkou. b) Z balkónku poněkud vl. a přímo přes převis na plošinu pod vrcholem ve V části stěny. Z plošiny přímo stěnkou nebo její pr. hranou na vrchol. ­IV-V.

17. Maturita. Nástup z plošiny na předskalí pod převisem v pr. části stěny. Zářezem na balkónek a jako u předcházející cesty na vrchol. - V.

18. Velký travers. Cestou Panikář do hnízda (sk). Travers dopr. kolem vytlačujícího bloku (sk), po úzké lavici v nejvyšší třetině ploten stále dopr. a sestupem k balkónku Jižního rysu (kruh). Odtud dopr. nad poslední ze Tří převisů (č. 14) a jako u této cesty na vrchol. - V.

SZ STĚNA

19. Šikmá spára. Spárou probíhající dopr. asi uprostřed stěny na její konec, vzhůru na nevýraznou poličku a krátkou kolmou stěnkou na vrchol.-IV.

20. Severní převis. Nástup asi 4 m vpr. od předcházející cesty pod převislým schodem přerušeným zářezem v podobě "V". Stěnkou do zářezu (sk) na nevýraznou poličku a krátkou stěnkou na vrchol. - IV.

III.SEVEROVÝCHODNÍ VĚŽ

Poslední rozložitý skalní útvar Čertových skal. Spadá k JV vysokou a kolmou skalní stěnou proťatou přibližně v polovině podélnou římsou. SZ stěna věže je nízká, její úpatí tvoří podélný terénní val. V stranu věže pak tvoří kolmá, zčásti převislá a jemně členěná stěna.

JV STĚNA

[České skalky] [Hlavní strana]