Černolické (čertovy) skály

[České skalky] [Hlavní strana]
(s použitím textu J. Novotného z průvodce Olympia 1986)

Skalky nalezneme asi 20 km jihozápadně od Prahy u obce Černolice.[Stránky obce]
Přístup:
Všenory žel stanice: po žluté nejprve po silnici, před koncem obce doprava cestou mezi domky, po 10 min se napojíme zpět na silnici. Vpravo jsou již na kopci vidět skály. cca 3/4 hod
Autem: z Prahy po strakonické (příbramské)dálnici, sjezd Řitka. Projedeme obcí, mineme silniční odbočku do Černolic a odbočíme až na polní cestu vlevo před autobusovou stanicí. Parkování u skal.

Popis:
Oblíbené buližníkové skály, místy mírně lámavé, s max. výškou 25 m. Možnost sestupu i slanění. Skály jsou členité a poskytují pěkné lezení obtížnosti II-VI. Cesty většinou dobře zajištěné, jištění udržované, možnost jištění vklíněnci dobré. Možnost slanění ze všech masivů. Skály se dělí na pět skalních útvarů,z nichž významné jsou
I. Dvojitá věž (dělící se na dolní a horní skálu)
II.Střední věž
III.Severovýchodní věž

Cesty popsány zleva doprava, u nástupu zpravidla označeny šipkou, novější i názvem s klasifikací.

I. DVOJITÁ

1. Štekrův převis. Výstup v 1. okraji stěny. Pod přev. zářez mezi dvěma skalními deskami a jím na vrchol. - V

2. Opomenutá. Asi 4 m vpr. od předcházející cesty šikmo dopr. pod přev. stupeň (skoba). Odtud bud' vl. na balkónek a lámavou stěnkou na vrchol, nebo dopr. na hranu a po ní na vrchol. - IV.

3. Honzovy převisy. Nástup do stěnky vl. od vybíhající skalní kulisy. Poněkud vl. přes olámaný nízký převis na úzkou šikmou plošinku (v ní kruh). Odtud:

a)      Přímo přes další ostrý převis a po 1. hraně na vrchol. - IV.

b)      Dol. po strmé krátké lávce a stěnkou vpr. na vrchol. - III.

4. Velké chyty. 4 varianty výstupu po skalní kulise vy­bíhající kolmo ze stěny:

a)      JV hrana. Přímo po hraně kulisy přes převis na plo­šinu (kruh) a dále po hraně přes další převis na vrchol - VI.

b)       Normálka. Po okraji 1. strany kulisy s dobrými chyty snadno na plošinu ke kruhu, překrok do stěny vl., přes nízký přev. stupeň a stěnkou na vrchol. – III

c)       JZ koutem. Koutem vl. na plošinku a jako u b) na vrchol. - III.

d)       JV koutem. Nástup pod komínem vpr. od kulisy, po 2 m travers dol. do kouta a jím t. na plošinu. Jako u b) na vrchol. - IV.

5. Komín. Komínem vpr. od skalní kulisy v horní části kolem vklí­něného balvanu na vrchol. - II.

6. Vzdechy. Výstup stěnou vpr. od komína. Přes vytla­čující stěnku na poličku a další stěnkou ke kruhu. Odtud buď přímo podél spáry, nebo po skalách vpr. na vrchol. ­IV.

7. Traverzník. Z plošiny nad komínem vodorovným traversem po přerušovaných lištách dopr. (skoba). Z poslední lišty přímo vzhůru spár­kou, koutem a stěnkou dopr. na vrchol. - II.

8. Bříško. Ze žlabu na úpatí JV stěny do přev. spáry (sko­ba) a tou na lištu (skoba). Vodorovným traversem dopr. a přes přev. stěnku (skoba) na plošinku pod vrcholovým pře­visem. Bud' přímo přev. spárou, nebe lehčeji skalkami vpr. na vrchol. - VI

* 9. Taštička. Výstup JV hranou. Poněkud šikmo přes plochý balvan s dobrým chytem (taštička) - na hranu (2 sk, kruh). Nejprve poněkud dopr., pak přímo vzhůru pod přev. bříško. Bud' přímo přes převis, nebo vl. od něho a po hraně na vrchol. - VI

* 9.5. Brašna. Hladkou stěnkou vpravo od taštičky přes 2 nýty na vrchol - 6+

10. Schodiště. Výstup V stěnou. Z horní části žlabu spadajícího z te­rénního valu nejprve kolmější, později ustupující stěnou po stupních (spíše blíže pr. hrany) k vrcholu. - II.

II.STŘEDNÍ

Rozložitý skalní útvar vpr. od Dvojité věže. Spadá k JV širokou, hojně členitou, kolmou a místy přev. stěnou, dosa­hující výšky až přes 20 m. Touto stěnou vedou hlavní výstupy. SZ stěna s úpatím na vrcholu podélného terénního valu je níz­ká, ale kolmá.

JV STĚNA

11. Panikář. Mělkou spárou v 1. části stěny pod malý pře­vis (vpr. skoba) a přes něj do hnízda (skoba). Odtud:

a) Přímo přes přev. balvan vzpíráním na plošinku, kon­tem do zářezu a z něho na vrchol. - III.

            b) Kolem přev. balvanu dol. po římse, dále dopr. na plo­šinku nad balvanem a jako u předcházející varianty na vrchol. - III.

12. Plotny. Nástup asi 2 m od předcházející cesty pod třemi pásy hladkých šikmých ploten. Přímo přes nejnižší z nich a první převis na střední plotnu a traversem dopr. ke kruhu. Vysokým krokem na třetí plotnu (nýt), z ní do kolmé stěny a tou přes nýt pod vrcholový blok (nýt, borhák), přes který na vrchol. - V.

13. Jižní rys. Výraznou trhlinou ve středu stěny (skoba) na balkónek (kruh). Šikmo dopr. vzhůru členitou skálou ke krátkému koutu a jím na vrchol. - III,

* 14. Tři převisy. Výstup v pr. části stěny. Přes dvě la­vice pod přev. stěnkou a tou přímo vzhůru na balkónek nad prvním převisem (skoba). Odtud vl. na příkrou hladkou plot­nu a koutem vpr. kolem přev. výběžku na další balkón (2 sk). Vysokým krokem přes poslední převis, vodorovným tra­versem dopr. kolem vystupujícího kamene (tzv. Příčný kámen, za ním skoba) a kolmým koutem na vrchol ! - V.

* 15. Velký převis. Nad předskalím po pr. okraji stěny tvoří skála vysoký kout, který přechází v převis. Koutem k balkónku vystupujícímu ze stěny vpr. Přechod do stěny vl. (nýt), stále šikmo dol. vzhůru na hranu (smyčka v hodinách)a po ní k. t. (sk)až k plotně přímo nad převisem k vystupujícímu balvanu ke kruhu. Vzhůru na vrchol.- VI.

* 15.5. Destrukce. Pravou stěnou kouta přes převis (nýt) na předskalí (nýt) a stěnou přes další nýt na vrchol- 6+.

16. Hiršovka. Travers pr. částí stěny. Trhlinou Jižního rysu na první plotnu vpr., vodorovným traversem kolem hrotu k zářezu a jím na balkónek. Traversem stále dopr. pod převis (sk), kolem hrany na lávku za rohem (sk) a stěnkou na balkónek v pr. stěně kouta nad předskalím. Odtud: a) Vytlačujícím traversem dopr. za hranu do V stěnky a po skalních stupních na plošinu pod vrcholovou stěnkou. b) Z balkónku poněkud vl. a přímo přes převis na plošinu pod vrcholem ve V části stěny. Z plošiny přímo stěnkou nebo její pr. hranou na vrchol. ­IV-V.

17. Maturita. Nástup z plošiny na předskalí pod převisem v pr. části stěny. Zářezem na balkónek a jako u předcházející cesty na vrchol. - V.

18. Velký travers. Cestou Panikář do hnízda (sk). Travers dopr. kolem vytlačujícího bloku (sk), po úzké lavici v nejvyšší třetině ploten stále dopr. a sestupem k balkónku Jižního rysu (kruh). Odtud dopr. nad poslední ze Tří převisů (č. 14) a jako u této cesty na vrchol. - V.

SZ STĚNA

19. Šikmá spára. Spárou probíhající dopr. asi uprostřed stěny na její konec, vzhůru na nevýraznou poličku a krátkou kolmou stěnkou na vrchol.-IV.

20. Severní převis. Nástup asi 4 m vpr. od předcházející cesty pod převislým schodem přerušeným zářezem v podobě "V". Stěnkou do zářezu (sk) na nevýraznou poličku a krátkou stěnkou na vrchol. - IV.

III.SEVEROVÝCHODNÍ VĚŽ

Poslední rozložitý skalní útvar Čertových skal. Spadá k JV vysokou a kolmou skalní stěnou proťatou přibližně v polovině podélnou římsou. SZ stěna věže je nízká, její úpatí tvoří podélný terénní val. V stranu věže pak tvoří kolmá, zčásti převislá a jemně členěná stěna.

 

JV STĚNA

21. Černý důl. Z nízkého předskalí v I. části stěny do hluboké spáry (vpr. skoba) a tou až na konec. Odtud:

a) Nejprve dopr. krátkou stěnkou a poté vodorovným traversem dol. do hnízda pod převisem (skoba).

b) Stěrkou poněkud vl. (skoba) v. t. do hnízda pod převisem (sk). Z hnízda přímo přes převis spárou (smyčka) na podvrcholovou lavici (sk) a přes nízkou stěrku na vrchol. - IV-V.

22. Generálka. Z nízkého předskalí v 1. části stěny po šikmé lávce dopr. na její konec a přes stěrku na 1. okraj širší podélné římsy. Nebo vpr. od předskalí přes odštípnutý blok se zářezem v podobě „V" a přes nízký převis (vpr. skoba) na lávku a stěrkou vpr. na okraj římsy. Po římse vodorovným traversem stále dopr., uprostřed sestup na dolní lávku a tou až na konec. Spárkou kolem skalního zobce vzhůru na plošinu a z ní na vrchol. - II-III.

23. Horní travers. Nástup kolem hrany vl. od horní části Černého dolu. Travers dopr. do skalního hnízda pod převisem (sk). Po polici dopr. na její konec a sestup na okraj podélné římsy v Generálce. Jako u předcházející cesty traversem stále dopr, a spárkou kolem zubu na vrchol. - III.

24. Travers pod Generálkou. Z odštěpeného bloku se zářezem v po­době „V" (nástup na Generálku) stěrkou mírně dopr. pod její přev. část (skoba). Travers dopr. za oblý roh do mělkého vhloubení (skoba). Odtud

a) Přímo vzhůru přes malý převis (kruh) a dva stupně na konec dolní lávky v Generálce a z ní na vrchol.

b) Pod převisem traversem stále dopr. po spárku, podél ní na lávku, z té traversem dopr. k V hraně skály a po ní na vrchol. - IV.

25. Suchá břízka. Nástup v pr. části stěny blíže středu. Převislou stěn­kou do spárky a podél ní na lavici. Odtud:

a)      Šikmo dol. na konec lavice v Generálce a touto cestou na vrchol.

b)      Jako u předcházející cesty (varianta b) dopr. k V hraně skály a po ní na vrchol. - V dolní části V.

26. Otovka. Travers v pr. spodní části JV stěny. Na šik­mou lávku, po této dopr. vzhůru (skoba) a posléze téměř vodorovným traversem dopr. přes 3 skoby. Od poslední z nich:

a) Asi 2 m přímo vzhůru, pak šikmo dopr. (skoba) na lávku u V hrany.

b) Asi 1 m níže, pak travers dopr. pod převis a po jeho pr. straně (skoba) na lávku u V hrany (skoba). Kolem hrany ke spáře a tou na podvrcholovou plošinu. - V.

27. Zbojnická. Nejprve přev. stěnkou na vybíhajícím pilíři a dále pod převis (sk). Po jeho 1. straně vzhůru(kruh) na polici (sk) dále přes přev. a lámavou stěnku na plošinku a už po ustupující skále na podvrcholovou plošinu. - VI.

28. Kazatelna. Nástup v JV hraně věže. Přes převis (sk) na kazatelnu pod dalším převisem (kruh). Zapřením o vystupující zub v úrovni kruhu do stěny vl. a spárou jako u Otovky (č. 26) na podvrcholovou plošinu.Cesta je klasifikována IV+, ale realita je jistě za - V.

 

V STĚNA

29. Foxova cesta. Nástup v přev. JV hraně věže. Mírně dopr. vzhůru přes přev., málo členitou stěnku k vo3orovnému zářezu a od něho přev. hladkou stěnou na podvrcholovou plošinu. - VI.

30. Bundalka. Nástup ve středu V stěny. Přes 2 úzké police a po málo členité, mírně přev. stěně (skoba) na podvrcholovou plošinu. - VI.

 

SZ STĚNA

31. Čertova stěnka. Nástup asi 1 m od 1. hrany. Středem kolmé, málo členité stěnky na podvrcholovou plošinu. - III.

32. Čertova zahrádka. Nástup do výdutiny pod převisem v 1. části stěny. Pod převis (kruh), pak dol. pod jeho výběžek. Přes ten vysokým krokem a vzporem, pak po stupních na podvrcholovou plošinu. - IV.

33.Čertův převis. Přímo přes převis nad výdutinou v 1. části stěny (kruh) vzpíráním n. t. do ustupující stěnky a tou na vrchol. - VI.

34.Romance. Vpravo od předcházející cesty pod převis (sk) a přímo přes něj na vrchol. (kruh) vzpíráním n. t. do ustupující stěnky a tou na vrchol. - VI.

  

[České skalky] [Hlavní strana]